Socialistické “dobro” přes mrtvoly nás táhne ke dnu

Když devět úchyláků znásilní ženu, z pohledu zůčastněných se to líbí demokratické většině 90%. Devět primitivů si udělalo dobře, následky na nešťastné oběti je nezajímají. Z hlediska pohledu tradiční morálky patří pachtelé tohoto činu za mříže. Pokud však bude společnost složena procentuálně podobně jako tato skupina, stvoří takové právní prostředí a morální standardy, že se znásilnění stane vlastně dobrým skutkem.

Mám takový pocit, že jsme se do podobné situace dostali v současné době i my. Úvodní odstavec je sice stále ještě nadsázkou, ale jako predikce možného vývoje při dnes vytvářeném politicky korektním uvažování nemusí být zase tak daleko od pravdy. Na kolik historicky ověřených pravd či tradičních morálních hodnot jsme již zanevřeli nebo díky demagogické masáži “zapomněli”?

Společnost je opilá pod obraz socialistickým rohlíkem. Znásilněna byla demokracie, pravda, svoboda, volný trh i myšlení většiny “obyčejných člověků”. Politicky korektní žvanilové, jejich podržtašky i šedé eminence v pozadí tak šikovně vytvářejí virtuální realitu páchání dobra, že si mohou dovolit již téměř vše.

Problém začal v okamžiku, kdy první demokraticky zvolený panák pochopil, že volební stádo je složeno v postačující většině z intelektuálně méně dostatečných osobností, kterým sice moc nevoní celoživotní dřina, ale o to víc milují okázalé hromadění majetku a slíbil jim tuto vizi splnit za peníze těch druhých.

Pozoruhodné na celé situaci je, že ačkoliv se historicky znemožnili zatím všichni, kteří se snažili tyto sliby naplnit, obzvláště pak bolševici, pomáhající si při “páchání dobra” terorem, gulagy či ostnatým drátem kolem celé své říše, existuje stále velmi početná skupina lidí, jenž vám bude naprosto vážně tvrdit, že něco takového je možné, ba dokonce žádoucí a správné.

Jen je prý potřeba doladit legislativu, odstranit objektivní příčiny při rozkrádání dotací, zvýšit efektivitu regulací, sehrát vítěznou bitvu v boji s korupcí, vypořádat se s nezaměstnaností, posílit ostražitost Lidových milicí, nezaujatě pomáhat multikulturnímu obohacování i alternativnímu životnímu stylu v řadách sociálně méně přizpůsobivých, rozvážnou grantovou politikou vytvářet ideově správné kulturní skvosty a každodenní pečlivou politickou prací dovést národ do šťastné rajské budoucnosti.

Kolikráte jsme podobné žvásty již slyšeli, kolikráte je slyšíme dnes, kolikráte je ještě budeme slyšet než pohár trpělivosti konečně přeteče? Co na to asi dnes říkají ve Stockholmu? Co v Londýně? Co v Paříži? Co v Praze, Duchcově, co na ÚV KSEU v Bruselu?

A tak nám evropský generální tajemník se svou statisícovou suitou parazitických byrokratů stále slibuje tu nádhernou prosperující budoucnost přerozdělit z daňového lupu, jeho místní nohsled k tomu dodává, že ale jen když budeme platit stále více. K tomu přidá “stínově opoziční” soudruh poučku o tom jak daně zlepšují život poplatníka a je třeba zničit parazity platící málo či daně optimalizující. Když pak vyplavává na povrch kolik peněz se cestou od plátce z Dolní Lhoty až po Brusel rozkrade, soudruh z Prahy navrhuje, aby se o tom přestalo psát a mluvit a bude to pořešené. Do toho všeho pak volá na ráááádio Impuls jiný soudruh z rudooranžového spektra naší politické scény, že jediným řešením je nevolit současně vládnoucí zloděje, ale zvolit si jiné, možná ještě větší, ale z jeho, té správné, partaje.

Je to vůbec možné? Má tady cenu něco psát, o něco se snažit? Opravdu jsou lidé takoví hlupáci, že to nedokážou pochopit sami? Co ještě chtějí za větší důkazy? Je vůbec nějaké řešení?

Já bych navrhoval razantní rozdělení společnosti. Drsné, ale dle mého účinné. Kdo má zájem o budování socialismu v jeho současné podobě, nechť má možnost, ale ať s tím neotravuje mne a stejně smýšlející lidi. Ať si buduje své šťastné zítřky a budoucí prosperitu s armádou úředníků, financů a milicionářů. Ať si libuje v legislativní smršti, právní a daňové džungli. Ať se prodaní, proreguluje a prodotuje k vítězství hvězdy, srpu a kladiva. Ať si obdělává širé družstevní lány, buduje zaměstnanecké továrny a z toho všeho uživí svoje sociálně potřebné spoluobčany, kulurní referenty, zelené oteplovače či nadbytečné protekční kancelářské krysy. Já to takto nechci.

Já chci mít možnost žít jinak. Dejte mi Desatero, jednu sazbu rovné daně, možnost volby sociálního a zdravotního pojištění, volný neregulovaný trh, přímou trestní a hmotnou odpovědnost úředníků minimálního státního aparátu i politiků za svoje činy a absolutní respekt ke svobodě jedince i jeho soukromému majetku. Dejte mi možnost takto žít na kousku země se stejně smýšlejícími lidmi. Vám, sociálním pachatelům dobra, ubudou “paraziti”, kteří vás “okrádají” na placení daní, nám se uleví. Vždyť i v historii se už tak stalo ... Německo, Korea. Nebylo by to lepší řešení, než současný stav? Než páchání lidově-demokratického socialistického dobra přes naše “asociální, antikomunistické” mrtvoly?

 Diskuse bez registrace, dalš články, volební anketa: ZDE.