Naše země stále nevzkvétá ...

  Pracujete? Platíte daně? Platíte zdravotní a sociální pojištění? Platíte poplatky na úřadech? Platíte státem ovládanému molochu vyděračské sazby za elektřinu? Stále platíte a přesto nejezdíte na jachtu do Toskánska, nedržíte ve svém portfoliu zázračné akcie vydělávající obratem desítky miliónů, vaše firma nedostává od všemilujícího státu zakázky na stavbu nejdražších dálnic v Evropě, vaše pozemky nezvyšují přes noc svoji hodnotu o stovky procent a v pokladničce nemáte pět melounů z uspořených náhrad na stravné či ošatné? Potom zřejmě něco děláte špatně.

Zřejmě jste jeden z těch “hlupáků”, který po sametovém divadelním představení v roce 1989 uvěřil, že se naše vlast konečně zbavila bolševické tyranie a socialistického hospodářského experimentu. V očekávání rovných a spravedlivých šancí pro všechny jste se snažil po letech strávených v komunistickém zadrátovaném koncentráku postavit na vlastní nohy, narovnat hřbet a hrdě zvednout hlavu. Ó, jak jste byl naivní.

Parta ortodoxních dogmatiků jen předala za tučné prebendy svoji absolutní moc partě s kabáty jen o malinko světlejšího rudého odstínu. Objevilo se sice několik jedinců, jejichž myšlenky se upínaly k vybudování demokracie a svobodného trhu v duchu klasických, dosud nepřekonaných, anglosaských hodnot, avšak tito byli velmi rychle umravněni “ostřílenými” vlky z estébácké, trockistické, perestrojkové, eurokomunistické a neobolševické líhně.

Výsledkem je, že naše země ani po dvaceti letech od vlny celonárodního odporu proti rudé totalitě, stále nevzkvétá. Velmi dobře se zde opět daří jen politické věrchušce a na ni napojeným rádoby byznysmenům či podnikatelům, což je jen mediální synonymum pro skupiny podvodníků, spekulantů s pozemky, příjemců uplacených předražených státních zakázek, výběrčích všemožných dotací a grantů či různých generálních ředitelů polostátních akciovek, jejichž jedinou manažérskou dovedností musí být umět předat správně naditou obálku nebo sponzorský dar správné politické partaji.

Obyčejný živnostník či majitel firmy má z těchto poměrů pak jen stud, pokud se někde musí představit jako podnikatel, jelikož byl nekopetentními médii zařazen do stejné kategorie jako výše jmenovaní, ačkoliv jeho práce má k slizským metodám oněch “kapitánů hospodářství” daleko jako pověstný komár k velbloudovi. Mám stejný pocit jako majitel nejmenované cihelny, který na ČT 24 přirovnal erudovanost všelijakých prezidentů a generálních manažerů firem s většinovou státní účastí k pověstné Klausově tenisové raketě.

Bohužel toto všechno platíme. Tedy alespoň těch přibližně 2,5 miliónu lidí z celkového počtu více než 10 000 000 obyvatel naší vlasti, kteří vytvářejí nějaké hodnoty a plní státní rozpočet. Tento neskutečný poměr prozrazuje však daleko více. Nemůžeme to dlouho vydržet. Nemůžeme dlouho vydržet politické tanečky se sociálním státem, skrytou nezaměstnanost ve státní správě v podobě statisíců zbytečných úředníků, eurosocialistické experimenty za peníze nesmyslně putující tam a zpět, nepříčetný politický populismus všech stran, snad s malinkou vyjímkou TOP 09, nemůžeme vydržet další zvyšování přímých i nepřímých daní, tisíce poplatků, odvodů, doplatků, neustálé změny zákonů, daňovou džungli, justiční i exekutorskou mafii a všeobecný chaos bez jakéhokoliv slušného právního rámce. Za svoje peníze nedostáváme od státu vlastně takřka vůbec nic.

Sice jezdíme po nějakých silnicích, pokud máme štěstí, dostane se nám slušné lékařské péče, můžeme se účastnit vzdělávacího procesu, občas potkáme policisty, můžeme se soudit s kdekým, ale ruku na srdce ... za bilión korun nám stát nepředvádí ani zdaleka relevantní služby. Navíc mu ani těch více jak tisíc miliard stále nestačí. Otázka proč je zodpovězena v předcházejících odstavcích.

Co z toho všeho tedy vyplývá? Politická vrchnost z nás dělá absolutní idioty. Sociální otroky určené k totálnímu oškubání a následné likvidaci. Jejich pohledy jsou upřené k volební většině, která se dá uplatit z našich peněz odvedených do státního rozpočtu. Rozbijme jim tedy jejich bábovičky. Přestaňme plnit nenasytnou státní kasu. Netrapme se dále tvorbou hodnot. Sociální stát se o nás přeci (než totálně zbankrotuje) postará.

Vzhůru na úřady práce!

Zajímavé články si můžete přečíst i zde: www.pravyblog.blog.cz www.eportal.cz