A ještě vzít nadarmo do huby jméno Václava Klause či Andreje Babiše? A co ta Dusilová s tou druhou, co nikdo nezná?
Hradní hlídací pes Ovčáček však ještě během televizního přenosu nabrousil svoji klávesnici a všechny ty ztroskotance a zaprodance náležitě srovnal do latě když jim vzkázal: „Anděl, který se proměnil v ďábla. Angažovaní umělci. 1948, 1977 a teď 2016. Třeba opět uspořádají seanci v Národním divadle a budou podepisovat prezenční listinu!“ Ten soudruh Ovčáček, který si krystalizoval své politické názory během působení v bolševickém deníku Haló noviny a nyní, obklopen podobnou partou komoušů, trousí svoje moudra z análu Miloše Zemana. Přesto je jeho názor, alespoň jak se zdá, vstřícně přijímán nejen socany a komunisty, ale i částí společnosti z druhé strany politického spektra. Jak je to možné?
Koller, Dusilová, která z pódia přečetla prohlášení: „Nesouhlasíme s tím, že prezident podlézá režimům, které popírají svobodu a demokracii. Jestli se to nelíbí i vám, prosím, nebojte se dát najevo svůj názor“, a Vytisková, jenž ji podpořila, schytali za svoje slova tolik nadávek, výhrůžek a sprostých slov, že člověk nestačí žasnout. Zemanových dolních deset miliónů povstalo jako jeden muž a pod vedením soudruha Nebureše, který neváhal ještě v noci poslat Davidu Kollerovi SMS, ve které mu připomíná jeho hraní na večírcích PPF, obchodující převážně v Rusku a Číně, a dožadovat se zpěvákova vysvětlení, brání svého Miloše do posledního dechu.
Co ovšem Koller a dvě zpěvačky řekli špatně? A co už vůbec řekli špatně z pohledu pravicově smýšlejícího občana? Miloš Zeman, pokud si sundáme z očí klapky populismu a hradní propagandy lidového protimuslimského bojovníka za vlast a národ, je čistokrevný komunista. Dává to najevo nejen presentací svých názorů, svou minulostí a svými činy, ale naprosto razantně také výběrem svých spolupracovníků, poradců a soudruhů v boji za lepší zítřky během celé své celé politické kariéry. Jeho neskonalý obdiv švédskému modelu socialismu, který dnes došel do počátku konce při své multikulturní variantě, jeho láska k východním hodnotám báťušky Vladimíra KGB Putina či inspirace konsolidací společnosti vzor Čínská lidová republika snad nedávají Kollerovi a Lence Dusilové za pravdu?
Soudruh Zeman nás na východ prostě táhne a je to velmi těžko racionálními argumenty vyvratitelný fakt. Alarmující na tom je, že je v tomto tažení podporován nejen svými ideologickými souvěrci, ale i velkou částí populace z opačné strany politického spektra, či těch kteří se jako „pravice“ tváří. Kdo a jak tady vrtí psem?
Je opravdu možné, že tak velká část společnosti uvěřila starému socanovi a jeho komunistickému bratrstvu hradní pracky jeho vlasteneckou a protiuprchlickou propagandistickou kartu, že nevidí, či nechce vidět nic okolo? Možná. Daleko důležitějším faktorem je ale faktická současná politika druhé strany, tedy tradičních „západních“ zemí, ke kterým občané vzhlíželi jako k naději a garantu svobody a demokracie, když v roce 1989 opouštěla naše společnost komunistický koncentrák sovětského typu, a jenž se dnes "prodobrosrali" ke stejným režimům, které popírají svobodu a demokracii, proti nimž brojila Dusilová i Koller.
Západ, tedy EU a USA, je dnes prostě tak mocně nasáklý socialismem v multikulturní podobě, že se mnoha lidem jeví jako menší zlo než Putinova kágébácká oligarchie nebo komunistické otrokářství v Číně. Je to děsivé, ale je to fakt. Možná i proto jsou dnes David Koller a Lenka Dusilová tolik dehonestováni za svá realistická slova. Okamžitě jsou spojování s neomarxistickými sociálními inženýry z Bruselu a jejich místními pravdoláskovými pohunky, či s Obamovou vládní administrativou současných Socialistických států amerických, kteří dovedli naši tradiční euroatlantickou civilizaci na pokraj totální multikulturně socialistické zkázy.
Bohužel, mnoho lidí se potřebuje s někým ztotožnit a stát na určité straně barikády. Nechce vidět souvislosti a spojitosti. Zeman nebo smrt! EU nebo Rusko! Putin nebo Obama! Nic mezi tím, kdo nemočí s námi, močí proti nám!
Ale ono to tak úplně není, přátelé. Nepřítelem našich svobodných, bohatých a plnohodnotných životů nejsou samotní Merkelová, Hollande, Obama, Putin nebo Zeman. Ti jsou totiž ve své podstatě všichni stejní. Okrást nás co nejvíce na daních, pořádně utáhnout šrouby osobních svobod, zacházet s námi jako s dobytkem vedeným na porážku a všechno to kamuflovat jakýmsi neurčitým dobrem, které nám díky velmi propracované propagandě vnutí i přes naše mrtvoly. Problém k řešení se jmenuje socialismus, který zvítězil na celé politické čáře, protože demokratická většina uvěřila, že může být dobře za cizí či fiktivní peníze.
Jsem si vědom, že tímto článkem možná rozzlobím mnohé čtenáře. Mnohé, kteří si potřebují ukotvit svoji politickou či občanskou angažovanost pod něčím „silným“ názorovým deštníkem. Jenže Koller a Dusilová to řekli dobře. Jen však zapomněli dodat, že i cesta na západ je v současné politické konstelaci stejně špatná. Ven z tohoto pekla se nedostaneme líbáním obrázků Putina, Merkelové ani Obamy či Zemana. Jedinou cestou je dopřát si luxus nestranného pohledu, pohledu bez fanouškovských brýlí, pohledu s odstupem a nadhledem. Spojit se ne s nějakými, falešnou propagandou vytvořenými politickými ikonami, ale spolu navzájem. Vygenerovat a podpořit ze svého středu nové osobnosti, které by se dokázaly prodrat mocenskou džunglí a dokázaly něco podstatného změnit.
Bohužel, vím že to je v dnešní situaci velmi těžká a téměř nerealizovatelná věc. Ale nadějí snad mohou být některé nové politické strany na západě i občanské aktivity na východě. Společenský „papiňák“ je téměř před výbuchem. Než dojde k explozi, možná si více lidí uvědomí to, co jsem se snažil v článku popsat, zahodí reklamní obrázky svých ikon a půjdou do toho srdcem a s čistou hlavou svobodné a samostatně myslící i konající jedinečné bytosti.
Psáno pro a více na: pravyprostor.cz
Související články:
