Pro člověka, který se dokáže na věci podívat s odstupem a nepřijímá jako svatou mantru sdělení mainstreamových médií pod vlivem “mocných” této země, je současný pohled na společenskou situaci velmi tristní. Jediné, co celá naše politickomocenská klika za roky po bolševikovi dokázala je, že se salámovou metodou natolik přiblížila jeho morálnímu, ekonomickému i občanskoprávnímu pojetí světa až to bere dech.
Banda komunistických zlodějů, která po roce 1948 zničila veškeré materiální i duchovní hodnoty po staletí budované tímto národem za pouhých čtyřicet let, aby nakonec i přes několikanásobné ožebračení celé produktivní třídy a po spotřebování nakradeného majetku stejně nakonec skončila státním bankrotem maskovaným sametovou revolucí, se nám stále jako stejné „kvalitní“ figury s demokratickou kamufláží drží u hybných pák vývoje společnosti
Stejně jako dříve i dnes je jejich jedinou snahou zajistit si dostatek cizích peněz na vlastní potěšení, na vlastní bohaté živobytí a ovládání daňových výnosů po co nejdelší dobu. Tak se po krátkém svobodném nadechnutí počátkem 90.let minulého století, aby se lid nažral a koza zůstala celá, vracíme historickou oklikou zpět do bodu velkého třesku, bankrotu, krachu ... jak se komu pojmenování nadcházejícího „nedostatku“ líbí.
Cvachům české, ale i evropské politiky, totiž neomezená moc a přísun lehce nabytého bohatství velmi zachutnaly. Zjistili, že jen stačí zabrnkat na strunu sociálních jistot a několik stále opakovaných demagogických lží o nespravedlnosti rozdělení společenských aktiv, a jejich novodobé loupežnictví, mafiánské praktiky řízení státu i postupná likvidace společenských oponentů bude elektorátem legitimizována a zákony, jimi stvořenými, i posvěcena.
Ke své “práci” potřebují peníze. Tedy ty peníze, které ještě někdo v tomto systému dokáže reálně vyprodukovat. Cizí peníze, za které oni pak prý budou konat „dobro“. Matrix sice dnes již umožňuje několika údery do klávesnice “natisknout” takových barevných papírků neomezené množství a nikoho ani nezajímá kde se vzaly, ale přeci jen jejich nulové krytí reálnými hodnotami znamená „malinko problém“ i pro celé armády sociálních inženýrů. Tedy je nutné řádně dojit vlastní stádo, které to přes veškeré klacky pod nohami ještě pracovně nezabalilo.
Daně se vyšroubují tak, aby plátci dokázali tak tak přežít a neměli náladu na nějaký aktivní odpor, neboť jejich jedinou starostí je vyhnout se chapadlům drábů v podání exekutorské rabovací mašinérie. Stejně tak je dobré držet na maximu možného ceny základních životních potřeb porobených občanů jako jsou pohonné hmoty, elektřina, plyn, voda. A to v těchto případech i pomocí daně z daní, dotačních daní, daňových poplatků na vyúčtování a mnoha dalších fint, které odkloní vládní oligarchií předpokládaný zisk do správných soukromých kapes.
Ale co když je “plebs” vycucaný až na dřeň? Co když se to všechno pomalu hroutí? Co když opět těm politrukům u vládních a parlamentních vesel docházejí cizí peníze? Z čeho by se dále odklánělo a uplácela erární voličská základna? Co když geometrickou řadou ubývá množství tvůrců reálných hodnot, živnostníků, firem či jejich zaměstnanců, daňových otroků?
Je tu poslední možnost před neslavným koncem. Ukrást lidem úspory na horší časy. Budování “budoucí prosperity se sociálními jistotami” tak dostane zase alespoň nějaký čas. Ukáže se na viníka. Spotřebitel málo utrácí. Hlupák čeká na létající holuby v podobě poklesu cen LCD televizí! A soudruhům proto neroste ekonomika! Tudy tedy ne! Donutit ovčany utratit i ty peníze, co nemají na jídlo, nájem a elektřinu, pak bude konečně dobře!
Odborníci z ČNB tedy dali hlavy dohromady a konstatovali, že nejlépe se spotřeba podpoří když se všechno zdraží a poddaným se znehodnotí úspory. Geniální! Hlupáci už nebudou čekat na klesající ceny, ale jako stádo začnou nakupovat ze strachu před zdražením! Hurá, ekonomický růst na dohled!
A zítra? Když už opravdu nebude kde brát? Dr. Cvach vám to všem vysvětlí. Chybička se vloudila, kdo je za to odpovědný, nevíme. Jedeme dál, po nás potopa! Čest!
