Kde jsou hranice socialistické stupidity?

Žijeme si v tom eurosocíku náramně. Máme sociálně demokratickou vládu maskovanou jako pravici, máme také neokomunistickou opozici maskovanou jako demokratickou levici. Nad nimi pak drží ohnivě rudý bič soudruzi z Bruselu, povětšinou z líhně extrémistických marx-leninských partají. Veškeré jejich společné konání pak uvádí starou dobrou Evropu do posledních křečí před totálním bankrotem, na což oni společně odpovídají, že je to krizí prohnilého kapitalismu, který však, též společně, v posledních letech udanili a uregulovali do podoby oligarchistického korupčního socialismu.

Nicméně aktivita “expertů” ČSSD, třesoucích se na státní krmelce v podobě ministerstev či alespoň šikovných, dobře placených úřednických pašalíků, bere dech nejednomu, snad i “obyčejnému”, člověku. Sociálně demokratická partaj poněkud panikaří z toho, že jí Nečasova koalice téměř vykradla volební program a tak nabízí věrnému elektorátu jednu zmatenou programovou “vizi” za druhou.

Předseda frakce “Miloše moc nemusím” Bohuslav Sobotka i stínový předseda frakce “Miloš je náš kamarád” Michal Hašek vedou téměř permanentní volební kampaň, by své oranžové soudruhy znovu dostali k hlavním kohoutkům státního penězovodu, neboť je třeba zalátat finanční díry z dob “managerského” vedení ekonokomického dua Paroubek – Tvrdík, kteří se ke stranickému rozpočtu chovali jako ke státnímu a malinko pozapomněli, že jej nelze tak úplně naplnit befelem daňovým otrokům, či navýšením dluhů, které se neplatí.

Tak předseda Sobotka zahájil kampaň k parlamentním volbám 2014 již v dubnu. Zcela neoriginálně, tak nějak po bolševicku, když se vydal strašit seniory do domova důchodců. Jistě jim zcela upřímně, demokraticky vysvětlil co je čeká a nemine, pokud nebudou volit jeho socialistickou partaj jistot a sociálního blahobytu. Půjdou na ulici, budou umírat na chodbách nemocnic a živořit na nekvalitních potravinách z málo regulovaných obchodů či supermarketů. Naopak v případě vítězství Bohuslava a jeho party se bude tančit všude, důchody valorizovat a pak už jenom samá pozitiva a, hlavně tedy, ty socální jistoty.

Michal Hašek zase vede regionální bitvy. Chřestí evropskými penězi,operačními programy, investičními pobídkami a dalšími projekty všeobecného dobra za někým jiným vydělané peníze. Zřejmě mají se Sobotkou rozdělené klasické role hodného a zlého policajta, čímž chtějí zasáhnout co největší část méně přemýšlivého voličstva.

Záhadou však zůstává, kdo opravdu tuto mocí těhotnou stranu řídí. Tedy po stránce nějaké realistické koncepce či programových vizí. Zatím jsme totiž jen svědky populistického opozičního pletení biče z lejna a nesmyslného demagogického mlácení prázdné slámy na náhodná témata, které je téměř vždy později hlavními stranickými bossy raději “jemně” korigováno.

Dozvídáme se tak o nacistické Nečasově vládě spálené země z intelektuálního sluníčkového facebookového profilu Zdeňka Škromacha či o parazitech živnostnících, okrádajících na dávky čekající obyvatelstvo. Musíme také vstřebat názory táty pracujícího lidu, europslance za ČSSD, který zcela bez ostychu adoruje ve svých veřejných vystoupeních komunistického zločince a vraha a zaštiťuje se jeho bojovými hesly. A ikona socanů v boji proti korupci Mgr. Marie Benešová? V rámci hesla „Pod svícnem je největší tma“ obhajuje snad nejzkorumpovanější partu v ČR rozkrádající již několik let evropské fondy  na severu republiky. Cizí peníze prostě socialistům nesmrdí, ať jsou odkudkoliv.

To je však možná jen takový “neškodný” šibeniční bolševický předvolební humor pro voličské masy. Jako když se Kléma jezdil učit do Moskvy jak zakroutit buržoazii krkem. Deset z deseti komunistů vám přeci řekne, že nic podobného již dnes není možné, neboť KSČM se obrodila a ČSSD v podstatě neví, co to komunista je. A taky už neexistuje Sovětský svaz, náš vzor. Že je nyní naším vzorem EU v čele s maoistou Barrosem či marxistkou Ashtonovou nijak dál nevysvětlují.

Bruselské neokomunistické vzory tak dohánějí stínoví ministři i další sociálně demokratičtí straníci politickou municí extrémního kalibru. Snad až za hranici socialistické stupidity dospěly dva vážně míněné výroky z poslední doby. První je od poradce stínového ministra financí Mládka, který volně navazuje na jeho osobní, předčasně prozrazenou tezi o vztahu socanů k živnostníkům, když nabízí daněmi, byrokracií a regulacemi decimované společnosti nápad jak zlepšit lidem život pomocí ještě dalšího zvýšení daní! Ano, čtete dobře, zvýšením daní zlepšíme lidem život! Jistě, ale jen těm, kteří se zuby nehty drží u státních krmelců a celý svůj „pracovní“ život parazitují na produktivní části společnosti. Ostatní udanit k smrti, pozavírat, zbavit majetku a nechat chcípat hlady. Však zdroje jsou, soudruzi! Kupředu, zpátky ni krok!

Pokud si myslíte, že něco podobného může pronést jen a pouze tupé nezvdělané socialistické netáhlo, které naprosto nezná cenu reálně vydělávaných peněz neboť je celý život placené erárem, pak vězte, že soudruh je profesorem na Universtitě Karlově. Kde je tedy hranice socialistické stupidity? Kam dospěla naše společnost? Jaké bolševické fantasmagorie bude muset ještě unést racionálně uvažující člověk, než se k nám znovu vrátí právo, svoboda a volný trh?

Co takhle otec na povinné mateřské dovolené? Soudruzi v SSSR prý uměli rozdojit kozla, soudruzi z ČSSD zřejmě, v rámci genderové spravedlnosti a boje za lepší svět, rozkojí tátu! Historie se tedy opakuje. Dobroserové všech zemí se spojili a vnutí nám ten lepší společenský řád, to sociální dobro za cizí peníze, ty létající pečené holuby, vyšší minimální mzdy, zdravotnictví zadarmo, pastelkovné, právo na zaměstnání, jistoty i dotovanou prosperitu třeba přes naše mrtvoly. Zcela určitě přes mrvoly těch, kteří jim jejich bludy nepolykají i s navijákem a snaží se svobodně žít.

Diskuse bez registrace a mnoho dalších článků: ZDE.