Babišovy státní (roz)počty: Má bráti – vzal

Kontrolni otazka, soudruzi. Zajímalo by mě, kdo z voličů Andreje Babiše ještě dnes věří tomu, co velký spasitel a zachránce české společnosti tvrdil při svém vstupu na politickou scénu? 

Kdo ještě věří tomu, že pánko Andrej je šikovný podnikatel, který se vypracoval vlastní pílí a nezměrným úsilím, bez pomoci vlivných strýčků z politické mafie, na lidumilného miliardáře, že mu cestu nikdy neumetaly jeho vazby na StB, se kterou přeci nikdy nespolupracoval, a že do politiky nevstupuje proto, aby měl více pod kontrolou erární penězovod, jenž dojí co mu mocenský vliv dovolí, neboť už má tolik peněz, že víc nepotřebuje? A kdo ještě dnes věří tomu, že Babiš je tím vyvoleným mesiášem, který rozbije klientelistické a korupční klima české politické scény, protože on je čistý, neposkvrněný, neúplatný a férový chalan s pevným charakterem i vysokým morálním kreditem, obklopený nezkorumpovanými odborníky, kteří společně s ním najdou tu správnou cestu k nápravě naší společnosti?

Stačilo rozdat pár koblih a nesmělých úsměvů, prohodit několik omletých frází o špinavé práci „tradičních“ politických  fušerů či povyprávět pohádku o řízení státu jako firmy a znechucený elektorát ze všech stran se novému hnutí odevzdal v nové naději. ANO sesbíralo voliče napravo, nalevo a začalo konat. Bez programu, bez idejí, bez politického ukotvení. Primárním cílem bylo obsadit posty. Nacpat svoje lidi na státem lukrativně placená místa a tím si získat stabilní podporu. S touto pevnou základnou se pak již předseda mohl pustit do vlastní politické práce v tom „novém stylu“. Podívejme se na její výsledky v kontextu návrhu státního rozpočtu na rok 2016.

Babiš sám o sobě v různých více či méně komických mediálních vystoupeních tvrdí, že chce hrozně moc pomáhat těm chudým babičkám a dědečkům, živořícím o žebrácké almužně zvané důchod, jak moc chce stavět nové školy a dálnice, aby investicemi nakopl ekonomiku, jak musí přijímat nové učitele, policisty či vojáky a lépe zaplatit všechny státní zaměstnance, aby rozhýbal spotřebu, nebo jaké dobro jsou různé dotace, pomocí kterých se zlepšuje životní standard naší populace. Aby toho dosáhl, musí prý lépe vybírat daně, více šikanovat ty malé firmy a parazitické živnostníky, což jsou prý stejně jen klišé a kecy, a zvýšenou státní buzerací tak vytvořit „rovné“ podnikatelské prostředí, kdy jedněm utáhne daňovou smyčku do bezvědomí, aby těm druhým, kteří jako on makají, zaměstnávají tisíce lidí, platí daně jak mourovatí a skoro nic od státu nedostávají, jen malé dotace, pobídky či odpustky, mohl „pomoci v jejich dalším rozvoji“.

Přesně takto se z pozice ministra financí postavil i k sestavení státního rozpočtu. Dle jeho výkladu je prorůstový, proinvestiční, odpovědný vůči příštím generacím a podporující spotřebu. Je tomu opravdu tak? Co když se na jednotlivé proklamace této populistické fabulace podíváme z hlediska zdravého selského rozumu?

Prorůstový? V Babišově podání to znamená, že přidusí produktivní část společnosti vyšší měrou daňového okrádání, aby mohl nasypat do žlabu jemu vyvoleným firmám, které si pomohou k lepším hospodářským výsledkům. Jenomže společnost vytváří hodnoty jenom jedny. Nikdy nevytvoříte prosperitu tím, že na jedné straně někomu peníze vezmete a na druhé je rozdáte. Jen podpoříte klientelismus a korupci.

Proinvestiční? Tedy se budou stavět ty školy, dálnice, zpracovatelny řepky, možná i nějaké nové nadnárodní montovny. Něco tam dá ministr Babiš, něco EU. Opět stejný problém jako o odstavec výše jen s tím, že takto se již delší dobu vytváří z Česka otrocká společnost nádeníků, kteří musí robotovat ze lepší zítřky politicko-byznysových oligarchů a ještě si za to pod hrozbou kriminálu daňově platit.

Odpovědný vůči příštím generacím? Prý je Babišův rozpočet dokonce natolik geniální, že ač znovu přidává k již tak obrovskému dluhovému břemenu ČR dalších asi 70 miliard, podle finančního mága Andreje dluhové zatížení celkově snižuje. Tak to alespoň tvrdí on i jeho koaliční partneři svým voličům.  Pro racionálně uvažující lidi, kteří ve škole zvládli trojčlenku, však tyto zvláštní počty jaksi nemohou sedět. Dluh nesnižujeme tím, že zatneme další novou sekeru do futra.

Podporující spotřebu? Tím je asi myšleno a ospravedlňováno masivní nabírání státních úředníků a jiných zaměstnanců státu, i razantní navyšování jejich platů. Údajně to má podpořit ekonomiku tím, že tito budou více utrácet a zlepší se celková čísla obchodu i ekonomiky. Opět zde však máme jedno úskalí. Státní zaměstnanci, i ti někteří potřební, nevytvářejí v drtivé většině žádné reálné hodnoty. Jejich platy jsou daňové lupy odebrané produktivním. Tedy o nějakém zvýšení spotřeby na tomto základě nemůže být řeč. Je to znovu to samé. Když někomu peníze vezmete a tyto přerozdělíte, jejich objem se nezvýší, spotřebu nerozpohybuje. Ba naopak. Na této cestě stojí byrokratický moloch, který na „týlové zabezpečení“ své činnosti spotřebuje nemalé částky … konečný efekt? Spotřeba se sníží.

Celkově shrnuto je tedy Babišův rozpočet tak maximálně populistický, lovící erární voliče, prosocialistický, probyrokratický a prooligarchistický. Vychází dobře akorát panákům ovládajícím erární koryta, kteří se napakují v přerozdělovací mašinérii a jejich budovanému voličskému stádu, uplácenému drobky z panských stolů.

ODS svého času mobilizovala proti komunistům a socialismu, poté vytvořila vládní koalici s TOP09, která se prohlásila za autentickou pravici, aby pak společně praktikovali sociální inženýrství levicového střihu, což byl dle Andreje Babiše hlavní impuls k jeho aktivní politické angažovanosti.Sám se prohlásil za pravicově smýšlejícího člověka se silným sociálním cítěním, který rozumí manažerské práci a řízení velké firmy, což prý bude aplikovat i na řízení státu. A výsledek?

Gró politiky páně Babiše je v mantře „Za to může Kalousek!“ a v osobních žabomyších válkách s každým kritikem agrofertpolitiky. Pokud Kalousek, stejně jako Babiš, tvrdil, že je potřeba omezovat státní výdaje a měl alespoň malou odvahu něco škrtnout, současný ministr financí se stáhl kalhoty již dávno před brodem a celé šetření na erárním nenažraném Otesánkovi omezil na levnější nákup pár propisek a papírů do tiskáren. Jinak, tak nějak po bolševicku, utrácí hlava nehlava, šetření na výdajové stránce rozpočtu je sprosté slovo. Tedy, stejný, ne-li ještě horší, jako Kalousek, pravicové kecy – socialistické skutky, stejný jako sociálně demokratické erární kobylky, rozházet cizí peníze i ty co ještě ani nemá.

Státní rozpočet ČR na rok 2016, stěžejní zákon určující další vývoj společnosti, je tedy z dílny Babišova ministerstva jen opět dalším socialistickým paskvilem, zabaleným do propagandisticko – demagogické mediální mlhy, která za jiné pseudoproblémy skrývá jeho podstatu.Paskvilem, který nás zase mílovými kroky přibližuje společnosti vzor ČSSR, řízené komunistickými nedouky a národnímu regulovanému hospodářství dle mustru ekonomů Třetí říše.

Ano. Je to jistě dobrý rozpočet pro kmotry politicko-pesudopodnikatelské mafie napojené na státní koryta, pro pijavice žijící z erární přízně, pro prostoduché nepraktické tlachaly o sociálním smíru, pro bolševické pohrobky v různých šedých zákoutích „neziskovek“ či nadací, pro celou tu armádu parazitů, kteří si myslí, že mohou poručit větru, dešti a zbytku populace, že je musí živit, neboť jen tak se koná to pravé dobro. To pravé dobro přes mrtvoly.

Rozpočet je totiž bohužel velmi nepřátelský k nezávislým lidem, kteří by chtěli mít možnost žít svobodně, kteří umí vytvořit reálné hodnoty, a kteří by v normální zdravé společnosti tvořili její páteř. Tito jsou politikou soudruhů současné vládní koalice dále znovu likvidováni. Všechno ostatní jsou, pane Babiši, tentokráte opravdu, jen klišé a kecy.  

 Psáno pro a více na: pravyprostor.cz 

Související články:

Kontrolní hlášení DPH: Další rána podnikatelům

Vládnou nám dotační feťáci?

Křepelčí paštika aneb jak jsem porušoval zákony i předpisy ČR a EU