“Centrálný nákup” voličů a jeho důsledky ...

Andrej Babiš se stal českým Obamou. Dokonalé reklamní heslo “YES, WE CAN!” převedené na “ANO, BUDE LÍP!” podpořené koblihami zdarma a charismatem lidového miliardáře, který se vypracoval “pílí, pracovitostí a odvahou”, navíc s mnoha dílčími handicapy v podobě nedokonalé češtiny či stigmatem kolaboranta s KSČ a spolupracovníka StB, které však dokázal svým odzbrojujícím veřejným projevem přetavit spíše v politováníhodné plusy své multifunkční osobnosti, vyhovující většinovému postkomunistickému smýšlení voličů, stejně jako Barack Hussein svůj původ, nesrovnatelně vysoký rozpočet volební kampaně a naprostá rezignace voličů, natolik toužících po změně, na jakýkoliv reálný politický program či vize spasitele Andreje, vynesly nakonec jeho hnutí ANO do parlamentních výšin jedinečné důležitosti.

Tento fakt svědčí o jediném. Politické strany, v tradiční podobě ideologického boje, jaké jsme je znali, končí. Nejdůležitějším aspektem volby občana již zdaleka není nějaká racionální úvaha nad jasně vyprofilovaným cílem a programem partaje, ale velikost marketingové masáže, osobnost leadera a množství reklamních pastiček v ulicích a médiích. Babišovo hnutí toto uchopilo dokonale, mělo dostatek prostředků na realizaci, a proto se stalo faktickým vítězem voleb.

A to i přes to, že strýko Andrej opakoval v podstatě jen tři zásadní věty: “Centrálný nákup. Štát budeme řídit ako firmu. Som neni spolupracovník ŠtB.” K tomu nakoupil několik známých tváří, které je dokázaly zopakovat a zasponzoroval k vyjádření podpory i pár sportovců. Když přidal při rozdávání koblížků babičkám svůj malinko vyplašený úsměv bohatého chalana, kterého ty prachy, co mu všichni cpou do kapes tak nějak serou, bylo jasné, že stačí jen občas v televizí přidat pár slov o tom jak zatočí se stávajícími politickými zloději a jeho politické dílo se dokonale zdaří.

Co na tom, že právě ti političtí zloději, o kterých tak zaníceně hovoří, mu vlastně dříve dopomohli k jeho současnému postavení i majetku. Možná to byly jiné figurky, ale šachovnice zůstala stejná. Stejná byla i pravidla hry. Jaký může mít zájem vítěz na nějaké změně?

Správně hádáte, milé děti. Žádný, naprosto žádný. Jen chce ke své pozici hráče přidat i pozici rozhodčího. Pak to bude “férovka” stejně dokonalá jako v dobách mladého Bureše. Ano, bude líp ...

Co tedy můžeme v nejbližších dnech a měsících čekat? Utrpení mladého Bohouše v podání předsedy Sobotky za opilého smíchu z Hradu. Druhý pokus JUDr. Mihályho Haška. Tradiční průnik programu KDU-ČSL s kýmkoliv. “Taktické” lavírování ANO, které bude očekávat na sepsání výhodné byznys smlouvy v podobě zákonů ČR. “Státotvornost” TOP09 při pohledu na ministerská křesla. Totální rozkol zbytku poslanců ODS na principu pokus o očistu versus závislost na výhodách politického dealu. Všeobecné pokusy o nákup poslanců hnutí Úsvit a jejich vévéčkování mocí. Občasné nesmyslné bláboly komunistů, aby se na ně nezapomnělo.

Vyhlídky tedy nejsou bůhvíjak opitmistické. Volby sice mohly dopadnout ještě výrazně hůře, ale mají i několik pozitiv. Totální zametení s bandou Zemanových bolševických apoštolů, propad nejhoršího pseudopravicového spolku recyklátů s firemní Bobovizí či konec kariéry obyčejného tlachala Paroubka s jeho šuplíkovou partají. Potěšitelný je i výrazný nárůst hlasů pro Svobodné či Piráty, kteří budují svoje strany navzdory téměř totálnímu mediálnímu bloku, ale tradičně, postupně, slušně a racionálně. Je velká škoda, že nelze spojit v jednu osobu jejich dva lídry. Možná by ta sněmovna byla již letos i vzhledem k výše popsanému.

Mne však zarazila na právě proběhnuvších volbách ještě jedna věc a to je účast. Více jak 40 procent lidí vůbec k urnám nepřišlo. To číslo je pro mne, při současném stavu politického rozložení sil i mocensko-společenské situace, děsivé. Ukazuje se, že Češi si na dno ještě asi zdaleka nehrábli a je jim úplně jedno, který koblihový mesiáš jim bude nadále řídit jejich životy. Buď si myslí, že hůře už být nemůže, anebo, že kdyby volby mohly něco změnit, tak by je dávno zakázali. Připadá mi to, že národ již jen očekává ránu z milosti.

To je sice dosti smutné konstatování na konec, ale uvidíme jakým směrem se nyní vydá nejnovější firma Andreje Babiše. Možná překvapí a začne zásadně pracovat na krizovém plánu restruktualizace tím, že opravdu oseká zbytečné náklady, propustí tisíce neschopných zaměstnanců, zjednoduší džungli nesmyslných firmeních předpisů a nebude hospodařit se stamiliardovými ztrátami, čímž naši zemi “uvrhne do spárů pionýrského kapitalismu stylu Singapuru či Hong Kongu”, na což by asi někteří jeho voliči dosti zírali, anebo přizná, že to všechno byly jen takové předvolbní blufy, vytuneluje zbyteček hospodářských pozitiv a pošle ČR do “zaslouženého” koknurzu?

Diskuse bez registrace, další články, volební anketa: ZDE