Mat jezdcem z Vysočiny?

Středa 7. srpna 2013 se zapíše do dějin České republiky jako abstraktní slepenec pseudodemokracie, politického kupčení, neosocialistického marasmu, partajní impotence a rétorické i charakterové ubohosti představitelů “volených zástupců lidu”. Jeden bývalý nafoukaný parlamentní narcis, který si svoji politickou dráhu spletl s bohapustou zlodějinou státních financí, jak jej sněmovní a stranický život naučil, blábolí u soudu něco o spiknutí a jeho následníci, prozatím ještě sedící v imunitou chráněných lavicích, přehrávají svým voličům divadelní frašku o tom, jak by bylo všem dobře, pokud by mohla nejvíce a neomezeně okrádat poplatníky právě jejich partaj či presidentská frakce. Byli jsme svědky boje mafiánských famiglií o peníze ze státních koryt v přímém přenosu a mohli tak posoudit úroveň současné parlamentní kleptokracie.

Celé dění posunuje jako “deus ex machina” Miloš Zeman, který po exhibici svého jachtařského umění v bulváru a reportážích TV Nova z dovolenkového uvolnění na Vysočině snad ani nemůže myslet svoji presidentskou funkci vážně a jen se sebestředně kochá svým močením do politického mraveniště. Připadá mi, že si všelidový chalupář vychutnává omezený potenciál elektorátu a chce všem na svých naprosto absurdních činech ukázat celou reálnou hrůzu schovanou pod hladinou českého politického rybníka a konečně tak probudit temně mručící dav k radikálním činům.

Jinak si nedokáži jeho konání vysvětlit. Bojovat jako lev za naprosto nekompetentní bandu bývalých nomenklaturních kádrů KSČ, slizkých převlékačů kabátů, sběračů erárem placených funkcí a řitních alpinistů ani zbla si nevážících své cti či svědomí a ještě je presentovat jako vládu odborníků, která jediná vyvede tuto zdecimovanou zemi z krize je samo o sobě silné kafe. Demonstrativně pohrdat ústavními principy, vytírat si zadnici s kýmkoliv, kdo hlasitě nehýká při jeho donekonečna omílaných bonmotech a ponížit presidentskou funkci na úroveň přiožralého lidového burana (ať hraného či ne) je pro tuto frustrovanou a rozhádanou společnost naprosto devastující.

Ještě smutnější je pak sledovat vedoucího Brigády socialistické práce ve Strakově akademii, loutkového premiéra, který sesmolí programové prohlášení, jemuž jen chybí poslední věta: “Úkoly XXIII. sjezdu KSČ splníme!” neboť zde slibuje všechno všem, zářné zítřky a kroucení krkem daňovému poplatníkovi, který bude muset zaplatit snad 120% ze svého příjmu, aby se na všechny parazity u státních krmelců dostalo. Jiří Rusnok prodal svoje ráció za příslib zrození velkého Zemanova muže, spasitele sociálně cítících, ale zatím to vypadá, že se, stejně jako v historicky podobných případech, stává jen šaškem adorovaného, do sebe zamilovaného vůdce.

Jedno pozitivum však nelze současnému procesu na české politické scéně upřít. Kašpárci na niti ztrácejí svůj klid, odhazují nacvičené PR masky a ze dna se na povrch valí dlouho ukládané korupční, trafikantské a morálně i charakterově pokleslé politické bahno. Zajímavé bude sledovat nakolik rozčeří stojaté vody soud s Davidem Ráthem. Druhým interesantním faktorem budoucího vývoje, který může rybník starých kaprů ještě více rozčeřit, bude, zda JUDr. Ištvan a tým okolo něj má něco více než, ač mediálně zajímavé, politické porno okolo Nečase a jeho konkubíny.

Miloš Zeman, deset let promýšlející akt pomsty za ponižující vynucený útěk z Hradu, určitě nekoná jen náhodně. Velmi dobře vycítil správnou chvíli a udeřil. Vyděšené stádo komunistických funkcionářů pod hlavičkou ČSSD rozložil jedním tahem, neboť toto má panickou hrůzu z návratu k normálnímu životu mimo státní koryta a bezmyšlenkovitě následuje vybraného vůdčího berana mávajícího novým kbelíkem erárních pomejí. Tak jsou schopni během jediného dne udělat ze své partaje špinavý přívěšek a ještě nastrčit vystresovaného polopředsedu, aby tento pakt klasické socanské zbabělosti vysvětlil vzletnými slovy o státotvornosti a záchraně demokracie. Chybí již jen slučovací sjezd “Sjednocené levice pod vedením soudruha Klementa Zemana”.

Nicméně stejná slova o panické hrůze z návratu do života mimo parlamentní inkubátor platí i o ostatních členech sněmovního klanu. Jistě, je velmi těžké opouštět pozice, kde můžete do stavu absolutní přežranosti nacpávat poslanecký bachor finančními a mocenskými lahůdkami za peníze bez milosti okrádaných daňových poplatníků, kdy beztrestně můžete provozovat zlodějinu, šikanu poddaných či prádelnu špinavých peněz na zajištění existence své, rodiny i okruhu kamarádů po několik generací. Čím déle, čím více funkcí, trafik, “evropských projektů”, dobro páchajících akcí, schvalovaných čističek, dálnic, cyklostezek, čím více vděčných soudruhů, tím více “hypoték”, zázračných akciovek, poradenských firem, peněz, vlivu a budoucí prosperity lidového zastupitele.

Včerejší parlamentní bitva tedy samozřejmě nebyla ani náhodou soubojem politických idejí, soubojem mezi pravicí a levicí, soubojem o nějakou zásadní změnu ve vývoji společnosti. Byla to jen trapná přehlídka vystrašených ovcí, které se obávají o kvalitu budoucího krmení. Sebejistější kusy chtějí ještě větší a lepší dávky, zatímco kusy slabé by rády získaly alespoň jistotu pravidelného přísunu již přežvýkaných zbytků. Všichni společně pak nakáleli tak vysokou vrstvu exkrementů do parlamentního hnízda, že se v něm jako tradičně udrží jen ti nejvíce lejny obalení.

President hraje vysokou hru. Nemá však dobré karty a ani je nemá kde vzít. Snaha o získání a uchopení neobolševické většiny může mít nakonec i opačný výsledek než očekává, jakkoliv to zatím vypadá dobře rozehrané. Nejslabším “trumfem” je zřejmě sázka na budoucího premiéra Haška a jeho schopnosti krizového vůdce rozložené mocichtivé partaje. Zemanem vytvářená koalice ČSSD-SPOZ-KSČM, která má být příštím hegemonem nad českou společností bude sice zřejmě z voličské nouze ctnost, ale ... Ráth ještě u soudu neřekl všechno a “odborníků do koaliční vlády”, kteří si vzájemně jdou po krku je více než zdrávo.

Kmotři z konkurenční parlamentní famiglie však vypadají ještě hůře. Kalousek zalehl na matrace, modrý pták je v klinické smrti a následnou kariéru paní Peake či pánů Úlehly a Floriána by měl pečlivě hlídat ÚOOZ. Mat jezdcem z Vysočiny se povedl po této stránce dokonale.

Co z toho tedy plyne pro českého voliče? Pokud má zbytky soudnosti a svědomí, nikdy už nesmí do volební urny hodit lístek se jménem strany v současné době zastoupené v poslanecké sněmovně. Pokud tak učiní, dává hlas nikoliv svým politickým idejím, ale klientelistické kleptokracii, dalšímu neokomunistickému okrádání obyvatelstva, eurosocialistické byrokracii, dotačním zlodějinám a zkorumpovanému statu quo. Snad si to uvědomí více lidí.

Diskuse bez registrace, další články, volební anketa: ZDE.