Volby se staly pimprlovým divadlem, kdy jeden zloděj křičí: “Chyťte toho druhého zloděje!” Přitom se ale jen třese na to, až bude moci konečně zasednout nad balíkem přerozdělovaných peněz a spokojeně pořádat výběrová řízení na státní zakázky, udělovat granty, obchodovat s obecními pozemky, nakupovat předražené zbytečnosti do státních institucí či levně, s drahou provizí pro rodinou konzulatční firmu, prodávat zbytky státního majetku. Vše samozřejmě v mezích na míru ušitých zákonů.
Strašidlo neokomunismu, v novodobém politickém ptydepe nazývaném jako sociální smír a multikulturní soužití, obchází nejen Evropu, ale i současné USA. Slušný člověk, který se snaží býti nezávislým na rádobypomoci státu, vytvářející hodnoty a nestojící s nataženou rukou před úřady, které rozdělují dávky, granty či dotace, stal se v očích vládnoucích panáků pouze a jedině dojnou krávou na peníze, ve své podstatě však také největším nepřítelem jejich sociálně-populistických vizí, neboť jeho svobodomyslnost není žádoucí.
Nevím jak ctěný čtenář tohoto blogu, ale já mám pocit, že se řítíme do strašlivého průseru, přičemž, nepoučena z historie, tomu celému ještě navíc velká většina tleská. Svoboda jedince potupně umírá pod nánosy navoněných exkrementů politické propagandy, nereálných slibů a sprostých lží bezcharakterních zkorumpovaných zlodějů, kteří by místo našeho uznání a volebního hlasu zasloužili akorát nakopat do zadnice.
Budeme mít ještě někdy dostatek síly toto změnit?