Sociální demokracie nezapře ani ve své dnešní podobě svůj komunistický rodný list. Chtějí, stejně jako ortodoxní bolševická sběř, ovládat společnost přes okrádání produktivních občanů a jejich strach z mocenských složek státu ...
... podpořených neprohlédnutelnou džunglí zákonů, využívat naloupené peníze primárně pro potřeby zasloužilých soudruhů a užívat si erární koryta, ke kterým je vynesl zmatený elektorát, jenž uvěřil populisticko-demagogickým slibům o šťastných zítřcích za cizí dřinu. Jen při tom nestřílí z Aurory, ale z nakoupených médií masové propagandy a místo lidových milicí jim kryjí záda lidoví udavači, kontroloři, "prokurátoři" či exekutoři.
Svůj postoj ke společnosti velice dobře presentuje ČSSD v právě probíhající kause Altner. Právník, který dokázal takřka nemožné, tedy nějakým záhadným způsobem přesvědčit soud, že existuje nějaká kontinuita mezi družstvem Cíl a dnešní ČSSD, a přinesl tím oranžové straně dar z finančních nebes, je dnes jejími představiteli vykreslován jako chamtivá stvůra, nehodná vnímání socialistického člověka. Dle všech veřejně dostupných indícií mu šedé eminence partaje za tu „drzost“, že trval na vyplacení smluvně dohodnuté odměny, v podstatě učinily za života peklo.
Kdyby tu však opravdu fungovala spravedlnost, sociální demokraté by nikdy nemohli, byť zprostředkovaně přes novou společnost Cíl, Lidový dům získat. Avšak stalo se a fakt vlastnictví Lidového domu posunul ČSSD do úplně jiné kategorie na politickém kolbišti. Dal jí obrovskou výhodu prakticky všemi ostatními politickými stranami v zemi (mimo KSČM, které zůstala velká část nakradeného majetku z totality, jak příznačné), neboť peníze v politice a hlavně při „demokratických volbách“ hrají první housle, že. Zisky socanů z pronájmu prostor v Lidovém domě, případně prodeje jeho částí, nebo jako zástava pro úvěry, finančně posunuly partaj na poněkud vyšší úroveň možností než má konkurence.
Smlouvu s právníkem Altnerem podepsal sám tehdejší největší sociální demokrat Zeman a jeho podržtaškové ji odmávali jako na povel. Když však byly majetky a prachy z toho plynoucí v oranžovém hnízdě, s nějakou smlouvou si socanská šlechta vytřela zadnici, advokátovi zničila život a hrála několik let mrtvého brouka. Až přišla do Lidového domu realita obyčejného člověka, nuceného žít ve „fungujícím“ státě, který partaj svou parlamentní a vládní činností celou dobu budovala. A s ní povinnost zaplatit rozhodnutím soudu více jak 320 miliónů korun.
V Lidovém domě propukla panika jako když namočíte do mraveniště. „Zděšení“ partajfýreři tu proklínají Miloše Zemana, tu splétají konspirační teorie o podivném zákulisí soudního verdiktu, tu zoufale brečí nad budoucím osudem milované rodné strany. Jen přiznání, že chtěli léty nátlaku zdecimovaného advokáta vyšachovat z pozice síly a moci, užívat si vysouzené a plnění smlouvy nedodržet, jaksi v jejich vyjádření chybí. Jó, to se nám to dělá politika, když za nás jiní makají, ale platit?
Ano, přístup ČSSD ke kause Altner se naprosto shoduje s její ideologií vycházející z bolševického podhoubí i praktikovanou politikou. Chamtivost po majetcích, na které nemají reálné právo, po hodnotách, vytvářených někým jiným, po cizích penězích. Na naplňování těchto stranických „přikázání“ má založenou celou svoji existenci i životní kariéry svých členů. Nelze se tedy divit, že ani dnes nehodlá právníkovi zaplatit, byť „nucena“ soudním rozhodnutím. Oranžoví papaláši si tak vytírají zadnici v tomto případě již podruhé. Tentokráte s celým právním systémem, který svými legislativními smrštěmi naší společnosti naordinovali.
Nevím, neznám způsob uvažování voliče ČSSD. Po této kause bych ale přeci jen alespoň trochu zbystřil pozornost. Oranžoví, ale spíše rudí furianti jsou v tomto případě tak směšní a nedůvěryhodní, že by mělo zablikat varovné světélko i tomu nejkovanějšímu socanovi. Užívat si a rozhazovat umí partajní vrchnost dokonale, když však dojde na lámání chleba, kroutí se jak zloděj chycený s lupem v ruce.
Prý nebudou platit věřiteli, ale jeho věřitelům?! Prý nebudou platit, protože nemají jistotu, že by své peníze dostali někdy zpět?! Prý to tak může být, protože jejich výklad zákonů je takový?! Poučení?
Tito lidé řídí náš stát a vytvářejí jeho právní, hospodářské i společenské rámce, které však v realitě nejsou sami ochotni akceptovat. V praxi se chovají jako namistrovaní furianti, kteří si myslí, že svým mocenským vlivem a naloupeným bohatstvím dokáží ovlivnit veškeré dění ve svůj prospěch. To však není vzorec chování solidní demokratické politické strany, to je vzorec zločinecké mafie. A to by mělo být společenské memento z kausy ČSSD versus Altner vyplývající.
Psáno pro a více na: pravyprostor.cz
Související články:
