Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kausa VV je esence celé české politiky

5. 04. 2012 8:43:05
V momentě, kdy Vít Bárta sepsal svůj budovatelský plán na podojení státního rozpočtu vstříc lepším zítřkům, samým pozitivům a sociálním jistotám svého impéria plného špiónů, nahrávacích studií i blonďatých Kačenek, měli jeho současní parlamentní souputníci již dávno splněnou drtivou většinu odstavců jeho elaborátu.

Nicméně, jako učenlivý hoch, rychle pochopil, že svoji ztrátu na startovní čáře může nejrychleji dohnat pomocí praktik špiclovací agentury, kterou úspěšně nějaký čas provozoval. Možná to byl i první impuls, který jej na myšlenku vlastní politické strany vůbec navedl. Proč nevyužít materiálů, které mu jeho agenti denně dávali na stůl? Tu nějaký záznam telefonních hovorů, tu nějaká zajímavá kompromitující lejstra, sem tam nějaké ostřejší fotky a odvážná videa. Pro pragmaticky uvažujícího narcise s megalomanskými sklony pravý poklad!

Nervozita starých kaprů v poslaneckém rybníku byla patrná hned od začátku učinkování strany VV na politickém kolbišti. Najednou se zjevili noví kluci a holky, kteří ještě s nikým pořádně ani nemluví, ale bylo jasné, že chuť na pořádné sousto při dělení daňové kořisti mají obrovskou. Navíc si zasloužilí papaláši nebyli jisti jakým způsobem budou novicové dodržovat zásadní pravidla korupčního rozkrádání či zákon omerty, který od dob opoziční smlouvy stmelil různobarevné partaje takovým způsobem, že mají co dělat, aby se od sebe odlišily alespoň v Otázkách Václava Moravce.

Nový vítr pro voliče měl na politickou scénu přeci dle dohody přivést šaman Kalousek, který recykloval dle osvědčeného scénáře s Unií svobody staré sliby, hesla a ksichty. Vlk by se nažral a dojná koza by zůstala celá pro prověřené, parlametními ventilátory ošlehané, kádry. Už tak je jich tolik, že je produktivní daňový poplatník nestíhá všechny zaplatit a někteří ani nemají na nové auto každý měsíc, dovolenkový domek v Řecku či v Itálii nebo ušmudlanejch sto mega na účtu ve Švýcarsku. Soudruzi tady dřou jako koně, obětují první i poslední pro budování vlasti a blaha lidu, lámou si hlavu nad stále novými strategiemi rozvoje společnosti a měli by za to třít bídu s nouzí? Tak to, kurva, ani omylem!

Stranické rozvědky vyslaly tedy svoje průzkumníky na obhlídku nejslabších kusů Bártova stáda. Vytipovali prodejného bolševika, zadluženého Jidáše a blonďatou Nanynu, která uvěřila, že jí bude patřit svět a všichni okolo si z ní nadělají do kalhot. Cílem bylo klasické rozštěpení strany a ovládání “státotvorných” loutek správnými kmotry. Zdá se však, že v první fázi malinko podcenili sílu skladu dokumentů ABL, neboť asi není tak jednoduché se k nim dostat a koupit si je jako ve státní BIS.

Guru Bárta pochopil, že dokud si jeho ovečky taky pořádně neodkloní ze státního, bude muset jejich sny a cíle uspokojit sáhnutím do vlastní kapsy. Z jeho obálkové metody zůstaly paf nejen stranické sekretariáty, ale i “investigativní” novináři. Že se uplácí poslušnost oveček rozkrádáním státního rozpočtu je standard, ale aby někdo takto činil pomocí svých osobních peněz? Na to tady v “Banánistánu” nejsme zvyklí. Navíc začalo být nad Slunce jasnější, že agenti ABL se celou dobu od založení politické divize rozhodně neflákali. Vít Bárta se stal nepřítelem číslo jedna.

Jak moc je nepohodlný zlodějům, kteří chtějí zůstat v anonymitě šedé zóny ekonomiky a politiky, jejich kašpárkům na niti i na drátu, prostě všem těm slastně mlaskajícím a chrochtajícím prasatům u státního krmelce, se ukazuje v podobě současně probíhajícího soudního procesu. On by chtěl korupci zregulovat na nějakých 10% za kus státní zakázky, když každý Kolibřík s Mazánkem ví, že správně to cinkne jen v sazbě procent šedesát?! Tu máš, čerte, soudní ličení! Veřejné, správně mediálně pokryté, směšné, iritující.

V žádném případě se tady nechci Víta Bárty a jeho partaje zastávat. Pozitvní na celé této kause však je, že nechtíc ukázala praktiky naší politické scény v plné nahotě.

V první řadě prostě neodhadl míru rozkrádání. Za jeho sazbu korupční nadhodnoty se lobbista ani nenamáhá zvednout ze židle. To se mu stalo osudné na ministerstvu dopravy a rozjelo kampaň vrcholící v současné době. Zlodějové přisátí na státním penězovodu prostě snížení svých výdělků jen tak nepřipustí. Jediné co je drží na uzdě je strach z medializace. Při stále rostoucí frustraci obyvatelstva by se totiž klidně mohlo stát, že nějaký státní zástupce či soudce nevydrží tlak veřejnosti a místo klasického zametení pod koberec, dotáhne některou evidentní korupční kauzu až do zamřížovaného cíle pro zúčastněné. Zatím je to sice hodně nepravděpodobné, ale kdo ví jaký kalibr ještě archiv ABL skrývá?

Tak se udělala z party zvané Věci veřejné ještě větší banda šašků než ve skutečnosti jsou. Čím se liší koktající Radek John, odvolávající co včera odvolal od stejně blekotajících Grossů, Špidlů, Topolánků a mistra nekompromisních “možná” Petra Nečase? Čím se liší neustále nové a nové požadavky na programové cíle a personálie vlády ČR od časů lidoveckého velmistra podrazu Luxe, mazaného Pilipa či Honzy “Spacáka” Rumla? Jak se liší jejich “panamští” sponzoři od Lájoše Bácze, který posílal zlaťáky dokonce ze záhrobí, Pepy z Hongkongu nebo podobně křišťálově čistých peněz? Čím se liší jejich předvolební sliby od stejně pojatých lží Kalouskovy partaje? Čím se liší jejich buranské vystupování a vzájemné půtky od Ráthových slovních průjmů, Paroubkových uraženeckých plivanců či zrůdných komplimentů soudruha Filipa nebo soudružky Semelové na adresu masových vrahů Kim-Čong-Ila či Gottwalda? Čím se liší jejich bezkoncepční naivní plány od reálných rámců kolovrátkového mentora Bohuslava Sobotky?

Vážení přátelé, ano! Není to v lidech. Problém je v systému. V nastavení parametrů, podle kterých zde musíme žít. V zákonech, které nařizují jedné skupině obyvatel dělat celý život dojné krávy několika vyvoleným, kteří jsou navíc nepostižitelní a nedoknutelní. V zákonech, které neumožňují relevantní obranu proti těmto parazitům. V zákonech, které naprosto pokřivily významy slov rovnost šancí, volný trh, svoboda. V zákonech, které generují jen další a další stohy vyhlášek, regulací, tisíce zbytečných úředníků a gigantické korupční příležitosti.

Pokud chceme opravdu změnu, nesmíme spoléhat na dalšího mesiáše Bártu, ba dokonce ani Fischera, Švejnara či podobné figurky z temných zákoutí lobbystického chléva. Požadujme jediné: totální omezení státu a s tím spojené razantní žeštíhlení jeho aparátu a zprůhlednění zákonné i daňové džungle. To je jediná cesta jak zabránit současné oligarchii v její nekončící beztrestné zlodějské korupční jízdě. Můžeme se bránit jen neustálým a silným veřejným tlakem, stálým poukazováním na viníky, neřešené problémy a kauzy. Každá kapka, která pomůže naplnit pohár touhy po slušné společnosti má svůj význam.

I sporné odposlechy, kterými nás média denně zásobují. Věřme, že ačkoliv, poučeni režimem Velkého bratra, máme vrozený poplašný signál při každé podobné “duchovní seanci”, napomohou alespoň k tomu, že si místní “bossové” zajedou navzájem do vlasů a špína, kterou po sobě začnou házet v panické hrůze zbabělců je nakonec smete na dno žumpy, kam dávno patří. Pokud si to však necháme líbit s ohnutým hřbetem a pivními kecy za zavřenými dveřmi našich domovů, je docela brzy chvíle, kdy na tom dně skončíme místo nich.

Autor: Karel Kříž | čtvrtek 5.4.2012 8:43 | karma článku: 36.82 | přečteno: 2309x

Další články blogera

Karel Kříž

Když (politická) žumpa vyteče na povrch

Poslední dobou si soudný člověk musí klást otázku, zdali má česká politická žumpa vůbec nějaké dno.

19.5.2017 v 8:38 | Karma článku: 32.38 | Přečteno: 1030 | Diskuse

Karel Kříž

Když byli otroky černoši, bylo to amorální. Dnes se dělají otroci z bílých a je to dobro

Bohužel jsem nucen konstatovat, že současná podoba multikulturního eurosocialismu se stala snad ještě ještě horší než režim vládnoucí bolševické sebranky před rokem 1989. V čem spočívá její zákeřnost?

10.4.2017 v 9:49 | Karma článku: 38.58 | Přečteno: 1690 | Diskuse

Karel Kříž

Babišova venkovská hospoda

Jak by asi vypadala taková malá hospůdka na vesnici kdyby se vedla podle podnikatelského vzoru nejpoctivějšího ze všech spasitelů konkurenčního prostředí a ministra financí Andreje Babiše?

7.4.2017 v 8:14 | Karma článku: 39.58 | Přečteno: 2232 | Diskuse

Karel Kříž

Když vláda "ojebává" celý národ a demokratická většina by ji přesto znovu volila

Vypůjčil jsem si do titulku expresivní výraz zoufalce Bohuše Sobotky, který se v honbě za ubývajícími hlasy sockomunistických voličů tentokráte otočil do role ztrumpovatěle nekorektního drsňáka, ve které působí ještě komičtěji ...

13.2.2017 v 9:17 | Karma článku: 38.97 | Přečteno: 1793 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Adam Mikulášek

Kolik politiků a celebrit zemřelo v důsledku islámského terorizmu?

Když slyšíme to stálé pokrytecké – cítíme s vámi, nepoddáme se, budeme se za vás modlit, příp., na terorizmus si musíme zvykat, říkám si, jak si to ti mocní a slavní umí hezky „ošéfovat“.

24.5.2017 v 15:26 | Karma článku: 41.59 | Přečteno: 1668 | Diskuse

Marek Trizuljak

Jsem děsivej cimbál aneb trable s parkováním

Nedávno jsem ve městě navečer po marném kroužení nakonec zaparkoval u kontejnerů. Bláhově jsem si myslel, že odpad se odváží v dopoledních hodinách, a tedy stát tam večer nebude problém

24.5.2017 v 15:04 | Karma článku: 11.84 | Přečteno: 439 | Diskuse

František Mikeš

Trapné fráze

Od svého vzniku se svět vyvíjí v různých geografických a přírodníchpodmínkách. Ty daly vznik rozmanitým rostlinných a živočišných druhů, včetně člověka. Změny této "boží přirozenosti" přináší katastrofy přírodní i společenské.

24.5.2017 v 13:53 | Karma článku: 14.22 | Přečteno: 467 | Diskuse

Martin Pýcha

Ať ta koza chcípne, aneb proč se neumíme domluvit

Stará anekdota vypráví o Čechovi, jenž se modlí k Bohu: „Pane Bože, můj soused má kozu a ta mu hodně dojí“. Bůh ho přeruší a říká vlídně: „A ty, můj synu, bys jistě chtěl mít také takovou kozu, že?" A Čech odpoví: „Ne, Bože,...

24.5.2017 v 13:31 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 645 | Diskuse

Jiří Hermánek

Milost nebo amnestie prezidenta vždycky zničí. Praští ho jak železnou tyčí

Nevím, kolik hlav států na světě má pravomoc udělit milost či vyhlásit amnestii. Za to nejsem placen. Ale, jako občan si všímám toho, co se děje jak u nás, tak na světě. A začněme tím světem. Americký prezident Barack Obama...

24.5.2017 v 11:00 | Karma článku: 19.47 | Přečteno: 615 | Diskuse
VIP
Počet článků 487 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4934

Člověk s vlastním názorem a veselým duchem. Narozen ve znamení lva roku 1966. V současné době majitel obchodní firmy. Dříve učitel, který přerušil svoje studium na pedagogické fakultě Masarykovy univesity, aby mohl okusit "radosti" soukromého podnikání. Mojí ideou je svobodný občan, který se umí postarat sám o sebe a malý, ale výkonný státní aparát, který jej nešikanuje a měří každému stejným metrem. Více článků a zajímavých informací najdete na www.pravyprostor.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.