Paní Petra je však bojovnice a nikdy nic nevzdává. Se stejným odhodláním, jakým pomáhá své milované sociální demokracii plánovaným rodičovstvím a štrykováním růžovoučkých svetříků utřela modrou špínu na svém blogu. Po stěžejním díle “Óda na manžela”, následovaným neméně hodnotnými články “Za sexymozkem si stojím” či “Můj muž je titán”, si tentokráte pohrála s komunálně ironickou satirou pod názvem “Jeden den Ivana Stalinoviče L.”
Nechci zde hodnotit uměleckou stránku tvorby paní spisovatelky a PR oddělení Lidového domu. Pominu také hysterickou reakci Petra Dimuna, který rozdmýchává teorii mafiánského komplotu aniž by zřejmě pochopil psaný text ve vyjádření České televize, kde bylo jasně sděleno, že plánovaný formát diskuse o ženách politiků nebylo možno uskutečnit z důvodu odmítnutí účasti paní Nečasové či paní Luxové, jejichž potřeba mediálního zviditelňování asi není tak silná jako u první dámy ČSSD. Nicméně jeho oficiální tiskové prohlášení a poslední blog paní Paroubkové II. mají myšlenkově hodně společného.
Obyčejný člověk si má z jejich sdělení odnést pocit, že Ivan Langer je gauner, který se neštítí žádných podlých praktik a podpásových ataků, které mají za cíl dehonestovat záslužnou sociálně potřebnou práci titána české politiky a jeho sociálně vyvážené rodiny. Navíc pomocí rozsáhlé sítě konfidentů ovládá zlá pravicová média, která mu za mrzký peníz nadšeně přizvukují a dokonce se neštítí publikovat nehezké fotografie či urážlivé články, reportáže, kanikatury i blogy. Ze zálohy pak tyto nečestné, nesportovní a současné ČSSD Mirků Dušínů naprosto vzdálené praktiky podporují Kubice, Schwarzenberg, John, Zeman, Ďuričko a Mrázek in memoriam.
Opravdu si však nejsem jist, zda paní Petra svými činy a slohovými pracemi rudooranžové věci pomáhá či spíše škodí. Jistě. Najdou se i tací, kteří uvěří v desetimetrový skok malajského tygra s tělem dvacetiletého jinocha pro slunečník, možná i tací, kteří věří, že sexymozek je daleko více než moc, prachy a pohodlný život báječně vydělávající tlumočnice, snad i jiní, kteří potvrdí tezi o titánovi Jirkovi a mravenečku Miloši Zemanovi.
Avšak urážet Alexandra Solženicyna a jeho Jeden den Ivana Denisoviče, kde autor popisuje prožité hrůzy v komunistickém koncetráku je opravdu vrchol a naprostá ztráta soudnosti autorky parafrázovaného textu, který horko těžko splňuje požadavky slohového cvičení žáka páté obecné. A to ještě možná na speciální škole. Pokud “Óda” byla celkem legrace, “Sexymozek” a “Titán” trapnost, pro “Ivana Stalinoviče” nemám prostě pojmenování. Nejhorší však je, že Petra P. i přes křečovitou snahu o jakýsi těžce uchopitelný humor myslí všechny tyto osvěty zjevně naprosto vážně a je bezvýhradně přesvědčena správnosti konání svého i manželova.
Chtěl bych tímto paní Paroubkové vzkázat:
Chápu, že se vám líbilo v Řecku, a že jste tam jistě načerpala mnoho pozoruhodných sociálních myšlenek. Možná jste se tam opravdu obrátila na levicovou víru parazitického života v prostředí ožebračování produktivního obyvatelstva, které svými daňovými odvody má pod hrozbou mnohaletého kriminálu za povinnost plnit igelitky strýčků Viků, podporovat nákupy luxusních bytů z poslaneckých náhrad, přispívat na báječné akciové obchody bývalých koloťuků či pomocí přerozdělovacích formulek uplácet voličskou základnu strany vašeho muže a jemu ideologicky spřízněné. Vězte však, že tyto peníze musí nejdříve někdo poctivě vydělat a samy se nikde nevylíhnou.
Právě tuto socialisticky bolestnou pravdu pocítili nyní v onom Řecku, právě stejnou pravdu bychom stejně pocítili velmi brzy i zde, pokud by se populisticko demagogické teze vašeho manžela podobně nekriticky uváděly v život u nás. Uspokojuje mne však pocit, že vaše hloupé texty odradí od volby inženýrů socilálního státu v tiché koalici ČSSD a KSČ(m) více obyčejných občanů než podobné nesmysly v podání stratégů sociálně demokratické volební kampaně. Čest vaší autorské práci!